Proč zemní plyn
PŘECHOD NA PLYN
České teplárenství stojí na prahu výrazné a nevyhnutelné změny. V současnosti se téměř 60 % tepla v tuzemských teplárnách vyrábí z uhlí. Odklon od vytápění tímto palivem a transformace tepláren na zemní plyn je cestou, jak splnit nové emisní limity a zároveň zabránit rozpadu centrálních soustav zásobování teplem.
Urychleně je třeba řešit především změnu paliva u menších zdrojů, které bez rychlé reakce nedokážou v roce 2023 splnit výrazně zpřísněné ekologické normy. Zároveň je třeba předejít odpojení zákazníků a jejich přechodu k lokálním zdrojům. Tím by se totiž nežádoucí emise přesunuly přímo do obydlených oblastí.
S moderními teplárnami počítají všechny strategické dokumenty státu včetně Státní energetické koncepce. Hovoří se o stabilizační roli v elektrizační soustavě, akumulaci elektřiny do tepla nebo o kogeneraci.
Urychleně je třeba řešit především změnu paliva u menších zdrojů, které bez rychlé reakce nedokážou v roce 2023 splnit výrazně zpřísněné ekologické normy. Zároveň je třeba předejít odpojení zákazníků a jejich přechodu k lokálním zdrojům. Tím by se totiž nežádoucí emise přesunuly přímo do obydlených oblastí.
S moderními teplárnami počítají všechny strategické dokumenty státu včetně Státní energetické koncepce. Hovoří se o stabilizační roli v elektrizační soustavě, akumulaci elektřiny do tepla nebo o kogeneraci.
EKONOMIKA PROVOZU
Využívání uhlí jako paliva pro výrobu tepla přestává být ekonomicky únosné. Ceny emisních povolenek se za poslední tři roky zvýšily více než čtyřikrát a stále výrazně rostou. V roce 2025 by cena povolenky měla dosáhnout 41 eur a v roce 2030 by měla stoupnout na 76 eur.
Provoz tepláren na zemní plyn vede k výrazně nižším emisím nežádoucích látek, je tedy zapotřebí méně povolenek a tím se teplárnám snižují i náklady na jejich pořízení.
V kombinaci s výhodnou cenou zemního plynu přispěl tento efekt ke změně nejvýhodnějšího zdroje tepla pro konečného spotřebitele. Tím je od roku 2018 právě zemní plyn, zatímco uhlí se stalo finančně nákladnější variantou.
V kombinaci s výhodnou cenou zemního plynu přispěl tento efekt ke změně nejvýhodnějšího zdroje tepla pro konečného spotřebitele. Tím je od roku 2018 právě zemní plyn, zatímco uhlí se stalo finančně nákladnější variantou.
EKOLOGIE
Hlavní rozdíl mezi spalováním uhlí a zemního plynu z pohledu ekologie je absence tuhých rakovinotvorných látek (polétavých prachových částic o různých velikostech), které by zamořovaly ovzduší. Přechodem na zemní plyn lze snížit na minimum i emise dalších nežádoucích chemických látek, které běžně spalováním uhlí vznikají.
MODEL:
Pokles emisí v případě plynofikace uhelných tepláren
(teplárny na plyn a biomasu beze změn)
Přechod tepláren na zemní plyn konkrétně povede k 98% snížení emisí oxidů síry, 90% snížení množství prachu a téměř polovičním emisím oxidů dusíku.
(teplárny na plyn a biomasu beze změn)
Přechod tepláren na zemní plyn konkrétně povede k 98% snížení emisí oxidů síry, 90% snížení množství prachu a téměř polovičním emisím oxidů dusíku.
DOTACE
Modernizace tepláren spojená s přechodem na zemní plyn si v České republice celkově vyžádá investice v řádu desítek miliard korun. Počítá se s podporou financovanou jak z tuzemských zdrojů, tak z evropských fondů.
Nový systém provozních podpor po roce 2020 zahrnuje návrh novely zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. Ta počítá jak s podporou pro výrobny energie, které budou nově uváděny do provozu, tak pro výrobny energie, které jsou již v současné době v provozu. Konkrétně obsahuje řadu nástrojů, které jsou využitelné a určené pro podporu a rozvoj soustav zásobování tepelnou energií.
Nový systém investičních dotací po roce 2020 pak hovoří zejména o dotacích pro změnu palivové základny a modernizace rozvodů tepelné energie, ale také pro podporu výstavby nových soustav zásobování tepelné energie nebo jejich modernizace.
