Proč zemní plyn

PŘECHOD NA PLYN

České teplárenství stojí na prahu výrazné a nevyhnutelné změny. V současnosti se téměř 60 % tepla v tuzemských teplárnách vyrábí z uhlí. Odklon od vytápění tímto palivem a transformace tepláren na zemní plyn je cestou, jak splnit nové emisní limity a zároveň zabránit rozpadu centrálních soustav zásobování teplem.

Urychleně je třeba řešit především změnu paliva u menších zdrojů, které bez rychlé reakce nedokážou v roce 2023 splnit výrazně zpřísněné ekologické normy. Zároveň je třeba předejít odpojení zákazníků a jejich přechodu k lokálním zdrojům. Tím by se totiž nežádoucí emise přesunuly přímo do obydlených oblastí.

S moderními teplárnami počítají všechny strategické dokumenty státu včetně Státní energetické koncepce. Hovoří se o stabilizační roli v elektrizační soustavě, akumulaci elektřiny do tepla nebo o kogeneraci.

EKONOMIKA PROVOZU

Využívání uhlí jako paliva pro výrobu tepla přestává být ekonomicky únosné. Ceny emisních povolenek se za poslední tři roky zvýšily více než čtyřikrát a stále výrazně rostou. V roce 2025 by cena povolenky měla dosáhnout 41 eur a v roce 2030 by měla stoupnout na 76 eur.
Provoz tepláren na zemní plyn vede k výrazně nižším emisím nežádoucích látek, je tedy zapotřebí méně povolenek a tím se teplárnám snižují i náklady na jejich pořízení.

V kombinaci s výhodnou cenou zemního plynu přispěl tento efekt ke změně nejvýhodnějšího zdroje tepla pro konečného spotřebitele. Tím je od roku 2018 právě zemní plyn, zatímco uhlí se stalo finančně nákladnější variantou.

EKOLOGIE

Hlavní rozdíl mezi spalováním uhlí a zemního plynu z pohledu ekologie je absence tuhých rakovinotvorných látek (polétavých prachových částic o různých velikostech), které by zamořovaly ovzduší. Přechodem na zemní plyn lze snížit na minimum i emise dalších nežádoucích chemických látek, které běžně spalováním uhlí vznikají.

MODEL:

Pokles emisí v případě plynofikace uhelných tepláren
(teplárny na plyn a biomasu beze změn)
Přechod tepláren na zemní plyn konkrétně povede k 98% snížení emisí oxidů síry, 90% snížení množství prachu a téměř polovičním emisím oxidů dusíku.
Využití zemního plynu v teplárenství snižuje rovněž emise skleníkových plynů. To je zásadní zejména z pohledu splnění klimatických cílů stanovených Evropskou unií. Česká republika chce konkrétně dosáhnout do roku 2030 snížení emisí skleníkových plynů o 43 % a do roku 2050 pak o 80 % oproti stavu v roce 1990. Plynofikace teplárenství má potenciál snížit produkci CO2 téměř o 50 % oproti roku 2019.

DOTACE

Modernizace tepláren spojená s přechodem na zemní plyn si v České republice celkově vyžádá investice v řádu desítek miliard korun. Počítá se s podporou financovanou jak z tuzemských zdrojů, tak z evropských fondů.

Nový systém provozních podpor po roce 2020 zahrnuje návrh novely zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. Ta počítá jak s podporou pro výrobny energie, které budou nově uváděny do provozu, tak pro výrobny energie, které jsou již v současné době v provozu. Konkrétně obsahuje řadu nástrojů, které jsou využitelné a určené pro podporu a rozvoj soustav zásobování tepelnou energií.

Nový systém investičních dotací po roce 2020 pak hovoří zejména o dotacích pro změnu palivové základny a modernizace rozvodů tepelné energie, ale také pro podporu výstavby nových soustav zásobování tepelné energie nebo jejich modernizace.

Pro využití investičních dotací pro stabilizaci a rozvoj soustav zásobování tepelnou energií budou nejdůležitější následující dotační programy:
  • Modernizační fondprogram podpory HEAT
  • Národní fond obnovy – pro sektor teplárenství je do roku 2025 připraveno 4,5 mld. Kč.
  • Just Transition Fund – výše částky určené k podpoře není zatím známa
  • podpora vycházející ze zákona o POZE (provozní podpora pro KVET) – zákon je aktuálně projednáván v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.
V Modernizačním fondu je pro oblast teplárenství vyčleněno 40 miliard Kč, tj. 26 % z celkové výše fondu. V prvním čtvrtletí roku 2021 se dají očekávat první výzvy s termínem pro přijetí žádostí na podzim.
První krok:

Do 1. 2. 2021 předložit projektový záměr pro žádost o podporu z Modernizačního fondu pro projekty podávané v roce 2021.

Pro zájemce, kteří budou chtít požádat o podporu z Modernizačního fondu pro projekty v následujících letech, budou spuštěny další předregistrační výzvy ve druhé polovině roku 2021.

JAK ZAČÍT?

Od konce minulého roku je již možné předkládat projektové záměry pro projekty podávané v roce 2021 v rámci výzvy HEAT. Jde o povinný krok pro žadatele o podporu z prostředků Modernizačního fondu SFŽP ČR. Cílem projektů by měla být změna palivové základny zdrojů primárně určených pro zásobování tepelnou energií a vybudování nebo rekonstrukce rozvodu tepelné energie, včetně zařízení pro akumulaci tepelné energie. Podpora se vztahuje jak na náhradu zdroje tepla zemním plynem, tak na zavedení či vhodné rozšíření kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET).
První krok:

Do 1. 2. 2021 předložit projektový záměr pro žádost o podporu z Modernizačního fondu pro projekty podávané v roce 2021.

Pro zájemce, kteří budou chtít požádat o podporu z Modernizačního fondu pro projekty v následujících letech, budou spuštěny další předregistrační výzvy ve druhé polovině roku 2021.

PŘÍPADOVÉ STUDIE

Město Náchod před rozsáhlou modernizací vytápění, která proběhla v letech 2017 až 2020, ročně spálilo 900 vagonů uhlí. Přechod na nejdostupnější ekologické palivo, kterým je zemní plyn, a decentralizace vytápění jednoznačně přispělo ke zlepšení kvality ovzduší a zdraví obyvatel. Snížení emisí navíc významně přispívá k dalšímu rozvoji lázeňství v Náchodě.
Projekt v hodnotě přes čtvrt miliardy korun zahrnoval nové zdroje (plynový kotel a dvě kogenerační jednotky) s roční výrobou tepla v objemu 270 000 GJ a s roční plánovanou výrobou elektřiny na úrovni 6000 MWh. Zainvestoval jej společný podnik innogy Energetika Plhov-Náchod. Většinový podíl 93 % v něm drží společnost innogy Energo a zbylých 7 % pak připadá na město Náchod. Město tak nejenže získává každoroční podíl na vyplacené dividendě, ale současně má možnost ovlivňovat výši ceny tepla pro domácnosti. Každé odběrné místo ve městě by přitom mělo díky modernizaci ušetřit ročně zhruba tisíc korun.
Více informací o plynofikaci Teplárny Náchod naleznete
zde

Nejčastější otázky

Proč musí především menší teplárny do roku 2023 opustit spalování uhlí?

Při spalování uhlí by nebyly schopné splnit výrazně zpřísněné ekologické normy, které pro ně začnou v roce 2023 platit. Také cena jimi vyráběného tepla přestane být s ohledem na výrazný nárůst cen emisních povolenek konkurenceschopná.

Jakým způsobem mohou teplárny při modernizaci omezit ztráty v síti?

Místo jedné centrální teplárny se osvědčilo rozdělení výroby tepla do několika menších výroben a výměna parovodních rozvodů za teplovodní.

K čemu je možné využít v teplárenství prostředky z Modernizačního fondu?

Prostředky z tohoto dotačního titulu bude možné využít na podporu výroby energie z OZE a nízkouhlíkových zdrojů prostřednictvím modernizace (rekonstrukce nebo náhrady) zdroje, včetně případných systémů akumulace a na podporu distribuce energie z OZE a nízkouhlíkových zdrojů prostřednictvím modernizace a budování nových tepelných rozvodů v rámci SZT. Při změně palivové základny je podmínkou snížení emisí CO2 min. o 20 % a snížení spotřeby primární neobnovitelné energie min. o 10 %. V případě nových rozvodů je podmínkou snížení emisí CO2 min. o 10 % a snížení spotřeby primární neobnovitelné energie min. o 10 %. U rekonstruovaných rozvodů musí dojít ke snížení emisí CO2 min. o 20 % a ke snížení spotřeby primární neobnovitelné energie min. o 20 %.

Více informací na téma Důvody pro přechod na zemní plyn naleznete v materiálech ke stažení
zde